Na posledním semináři z teorie práva jsme se zabývali pojmem subjektivního práva a povinnosti. Rozlišili jsme situace, kdy subjektivní právo vyplývá z práva objektivního přímo, a situace, kdy vyplývá zprostředkovaně. Dále jsme se věnovali  struktuře subjektivního práva a rozlišily jsme jeho tři jednotlivé stupně (složky). Podrobně jsme se pak věnoval situacím, kdy subjektivní právo není nárokem, chybí tedy jeho třetí stupeň (složka) spočívající v možnosti domáhat se obrany ze strany nositele monopolu moci.

Následně jsme se věnovali objektu subjektivních práv a povinností. Rozlišili jsme objekty na primární a sekundární. Na příkladu smlouvy o výpůjčce a o zápůjčce jsme si ukázali, že lze rozlišovat i podle charakteru sekundárního objektu, kdy  sekundárním objektem právní povinnosti, který je předmětem plnění, je stále jedna a tatáž věc.

Rozlišili jsme druhy subjektivních práv, a to absolutní a relativní, hmotná a procesní, soukromá a veřejná, hlavní a vedlejší, přechodná a nepřechodná (ryze osobní).

Dále jsme se věnovali k ochraně subjektivních práv. Odlišili jsme případy ochrany subjektivních práv mocí soudní a správní a věnovali jsme se také problematice svépomoci.

Ohledně realizace subjektivních práv jsme rozlišili fázi utváření práv a povinností a fázi jejich výkonu. Ohledně utváření práv a povinností jsme se vysvětlili rozdíl mezí kauzou a titulem. Ohledně výkonu práv jsme se věnovali případům zneužití (abusus iuris) a výkonu práva in fraudem legis.

Na příštím semináři se budeme věnovat právním skutečnostem.

Tento článek byl napsán on Čtvrtek, 13 března, 2014 at 10:30 a je zařezen do kategorie 2013-2104 - Teorie práva II. PF-UK, Aktuálně. Můžete sledovat všechny odpovědi na tento článek pomocí RSS 2.0 čtečky. Na konci článku nalzenete místo pro svou odpověď. Pinging není povolen.