V rámci druhého semináře věnovaného tématu odpovědnosti jsme se věnovali praktickým příkladům její aplikace. Nejprve jsme zopakovali, co se právní odpovědností rozumí, a zdůraznili jsme, že je třeba zejména rozlišovat odpovědnost veřejnoprávní a soukromoprávní, neboť se u nich liší mj. předpoklady jejich vzniku. To jsme demonstrovali na příkladu „Balady o strašlivém zranění záletného Lojzy„. V daném případě jsme vysvětlili základní znaky skutkové podstaty trestného činu (objekt, objektivní stránka, subjekt (pachatel), subjektivní stránka, protiprávnost) a jednání popsané kvalifikovali jako pokus trestného činu těžkého ublížení na zdraví.
Tentýž skutek jsme pak se pak pokusili subsumovat pod ust. o soukromoprávní odpovědnosti za škodu (§ 2910 NOZ). Na podrobném rozboru tohoto ustanovení jsme si ukázali, že předpoklady vzniku soukromoprávní odpovědnosti jsou jiné (porušení zákonné povinnosti, zásah do absolutního práva, újma, kauzální nexus a zavinění). V daném případě jsme pak podrobně vysvětlili teorii conditio sine qua non a teorii adekvátní příčinné souvislosti a konstatovali, že z důvodu přerušení kauzálního nexu soukromoprávní odpovědnost dána nebude.
V rámci semináře, jehož hlavním tématem byla právní odpovědnost, jsme se na začátku věnovali opakování tématu právních skutečností. Vyjasnili jsme si také, co jsou právní domněnky a fikce. Pak Jsme se podrobně zaměřili na náležitosti právních úkonů a následky situace, kdy nějaká náležitost chybí. U právních událostí jsme se zaměřili na rozdíl mezi promlčením práva a jeho prekluzí, což jsme demonstrovali na § 2325 odst. 1 a 2 NOZ.
S protiprávním stavem a protiprávním jednáním jsme plynule přešli do tématu právní odpovědnosti. Tu jsme rozdělili na soukromo- a veřejnoprávní. Zdůraznili jsme také, že jeden skutek může mít jak následky veřejnoprávní, tak i soukromoprávní. Vysvětlili jsme si také, také jaký je rozdíl mezi odpovědností objektivní a subjektivní. Přitom jsme se věnovali formám zavinění.
Na příštím semináři budeme v tématu právní odpovědnosti pokračovat.
V rámci čtvrtého semináře jsme se věnovali dokončení tématu o subjektivních právech. Tématem druhé části semináře byly právní skutečnosti. Nejprve jsme si vysvětlili tři roviny subjektivního práva (možnost chovat se určitým způsobem, možnost vyžadovat nějaké chování od jiného a možnost domáhat se ochrany svého práva).
Věnovali jsme se podrobně pojmu předmět/objekt subjektivních práv a rozlišili jsme jednak čtyři varianty předmětu primárního (dare, facere, omitere, pati) a jednak na příkladu smlouvy o výpůjčce a zápůjčce vysvětlili rozdíl mezi sekundárním předmětem a pouhým charakterem sekundárního předmětu. Pozornost jsme věnovali realizaci subjektivních práv. Rozlišili jsme jejich utváření a výkon. Vysvětlili jsme si rozdíl mezi právním titulem a kauzou a věnovali se různým možnostem vzniku subjektivních práv.
Tímto tématem jsme plynule otevřeli další velké téma, a sice právní skutečnosti. Nakreslili jsme si schéma rozlišování různých právních skutečností podle přítomnosti prvku vůle a souladu s právem. Podrobněji jsme se pak věnovali právnímu úkonu jako skutečnosti nejtypičtější. Na příkladu zapůjčené bankovky od kolegyně Jany jsme si ukázali, jaké jsou některé jeho náležitosti a jaký je následek jejich absence. Toto téma příště dokončíme a podrobně se budeme věnovat především deliktům.
V rámci druhého a třetího semináře jsme se věnovali problematice právních subjektů, subjektivních práv a jejich realizace. Vysvětlili jsme si pojmy právní osobnost, subjektitiva, svéprávnost, způsobilost k právním úkonům, procesní subjektivita a procesní způsobilost, pavomoc a kompetence.
Dále jsme se zaměřili detailně na fyzické osoby. Zabývali jsme se vznikem a zánikem právní osobnosti a svéprávnosti, jejím omezením a zdůraznili jsme si některé novikny úpravy NOZ od 1.1.2014.
Následně jsme se věnovali osobnám právnickým. Vysvětlili jsme si pojmy, založení, ustavení, vznik, zrušení, likvidace a zánik. Právnické osoby jsme si rozčlenili na soukromoprávní a veřejnoprávní. Dále pak na korporace, fundace a ústavy. Vysvětlili jsme si, jakým způsobem právnická osoba jedná a co je to statutární orgán.
Výklad jsme doplnili nálezem ÚS IV. ÚS 221/98 o Vězeňské službě ČR, IV. ÚS 3102/08 o vztahu volebního práva a zbavení způsobilosti k právním úkonům a dále IV. ÚS 412/04 o zbavení procesní způsobilosti.
Druhým velkým tématem bylo subjektivní právo a právní povinnost. Vymezli jsme si tyto pojmy a dále se zabývali objektem subjektivních práv, a to primárním (dare, facere, omitere, pati) a sekundárním. V této souvislosti jsme si vysvělili, jak nově chápe nový občanský zákoník pojem věci. Dále jsme zmínili dělení subjektivních práv na absolutní a relativní, hmotně- a procesněprávní, soukromá a veřejná, hlavní a vedlejší.
Na příštím semináři se budeme zabývat realizací subjektivních práv a následně zejména právními skutčnostmi.
Seminář teorie práva es dne 6.3.2013 nekoná a bude nahrazen týden a dva na na to, tedy 13.3. a 20.3. tak, že bude standardní seminář ve středu prodloužen vždy o 45 minut.
Na dnešním semináři jsme se věnovali opakování některých pojmů z minulého semestru a zastavili jsme se zajména u teorií odlišujících právo vřejné a právo soukromé (zájmová, subordinační, organická).
Následně jsme se zaměřili na vtzah mezinárodního práva a práva vnitrostátního, zabývali jsme se rzdílem mezi monistickou a dualistickou koncepcí a uvedli jsme několik příkladů. Porbrali jsme subjekty a prameny mezinárodního práva, seznámili se s pojmy transformace, adaptace a inkorporace a okrajově probrali i problematiku unijního práva, zejména pak tzv. doktrínu přímého účinku s tím, že jsme zmínili rozsudky ESD Costa, Van Gend a Francovich.